A nyní k tomu výkladu jména

Brněnský Hantec pozná slovo šlížek ve významu kousíček, resp. proužek, (např. ukrojeného masa).
http://www.cojeco.net/nareci/hantec/slizek

V oblasti Hané je běžné slovo „šléšky“, resp. „šléžky“, což v přepise do spisovné češtiny můžeme chápat jako „šlíšky“, resp. „šlížky“. Navíc obecná čeština pozná i ekvivalent ve tvaru „šlejšky“, resp. „šlejžky“ ...

Ve všech výše uvedených případech jde o totéž, a to pokrm z bramborového těsta ve tvaru malých šišek (nočků), podávaných s cukrem, mákem (strouhankou) a máslem.
[viz obrázek vpravo]

V tomto významu se se slovem „šlížky“ můžeme setkat téměř na celé Moravě, někde se však používá pojmenování „šulánky“.

V českém prostředí je potom pro tento pokrm upřednostňováno pojmenování „šlejšky“, resp. „šlejžky“, krajově potom i šuperlíky či rejpulce.

Avšak na moravsko-slovenském pomezí začíná převažovat výskyt ve tvaru Slížek, zejména na Valašsku. Zdá se, že tento tvar je spíše ve významu „proužek“, pásek, nudle, tak jak je používán i ve slovenském prostředí, kde „slíže“ jsou klasické nudle, a to jak široké (např. s mákem), tak i tenké do polévky.

Vzhledem k tomu, že se nám zatím podařilo prokázat pouze dvě žijící větve osob používající příjmení Šlížek, které se zdají být podle dosavadním poznatků nezávislé, budeme v dalším používat terminologii Hanácká větev, pocházející z okolí Přerova, resp. Dolního Újezdu (i když Dolní Újezd a Lipník geograficky patří už do oblasti Záhoří) a Valašská větev, pocházející z okolí Valašských Klobouků, resp. Vysokého Pole.